Mluvčí je tu od toho, aby mlčel

Kdysi dávno jsem se naučila, že pokud chcete přežít ve státní správě, pak musíte zapomenout na veškerou logiku. Jinak si neustále budete klást otázku: "A proč to nejde takhle? Nestačilo by zavolat pana xy? Proč to nevyřídí?" ... Ne, nestačilo, všechno jde prostě složitěji, než je běžné. Jsou tu zákony, které nikdy nemůžete pochopit, ani když máte bujnou fantazii.

Velmi dobře se tenhle nelogický model dá demonstrovat na fungování tiskových mluvčí státních organizací. Podíváte se na web a tam je v sekci "Tiskové oddělení" čtyř nebo pět jmen. Mají nejrůznější funkce, např. tiskový mluvčí, zástupce tiskového mluvčího, asistentka tiskového mluvčího. A jeden obecný email, např: press@statniurady.cz a jednu pevnou linku.

Mobilní telefon se - až na naprosté výjimky - u tiskových mluvčích nevyskytuje. Nemají ho uvedený ani na webu, ani v podpisu emailu, ani na vizitce. "Proč?" - zeptáte se...a zde je odpověď: nedávají si ho tam prostě proto, aby je někdo neotravoval. Hlavně novináři, ještě by něco chtěli!

Shánění tiskového mluvčího se velmi často podobá shánění lidí z galerií. Když zavolám na pevnou linku tiskového oddělení, tak se dozvím: "mluvčí ještě nedorazil" / "zrovna odběhl" / "teď je na poradě" / "už tu není". Zkrátka "odchytit" mluvčího je skoro nemožné. A když už ho náhodou dostanu k telefonu, pak následuje pokračování téhle zvláštní hry na kočku a myš.

Já: "Máte k dispozici materiály xy?"
Mluvčí: "Nemáme"
Já: "A kdy tedy budou?"
Mluvčí: "To nevím"
Já: "Můžete se tedy zeptat?"
Mluvčí: "Můžu, ale nevím, kdy je dostanu"

Často přemýšlím, co je vlastně cílem této "komunikace"? A většinou se mi zdá, že asi to, aby už novinář neotravoval, aby nevolal, nepsal. A mluvčí? Ten je tu asi od toho, aby mlčel nebo mlžil.

Čest výjimkám, kéž by jich bylo víc!